Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Řitní kanál neboli anální kanál (lat. canalis analis) je přibližně 4 cm dlouhý úsek mezi konečníkem a řitním otvorem. Řitní kanál je po celé své délce obklopen svěrači a po většinu času zůstává uzavřen. Výjimkami jsou defekace (vyprazdňování stolice) a únik střevních plynů. Viz také konečník, řitní otvor.

Řitní otvor (lat. anus) je otvor, který se nachází na úplném konci trávicího traktu, tj. za řitním kanálem. Od vnějších pohlavních orgánů je řitní otvor oddělen hrází. Odvozené přídavné jméno je anální.

Ošetření kořenových kanálků neboli endodontické ošetření v je postup používaný v zubním lékařství, kdy lékař provádí odstranění nevyléčitelně nemocné, zanícené, poraněné nebo již mrtvé zubní dřeně. Cílem je zabránit hnisání a následně tvorbě abscesu na špičce kořene zubu, což může snadno vést ke zničení kosti, v níž je zub uchycen. Nejčastějšími příčinami poškození nebo odumírání zubní dřeně jsou odštípnutí nebo jiné zranění zubu či hluboký zubní kaz. Viz také endodoncie, reendodoncie.

Kořenový kanálek (lat. canalis radicis dentis) je zúžená část dřeňové dutiny uvnitř zubu. Kořenový kanálek vyúsťuje na hrotu kořene zubu drobným otvůrkem, kterým do zubní dřeně vstupují krevní cévy a nervy. Ke každému kořeni zubu vede jeden kořenový kanálek (má-li zub více kořenů, má tedy i více kořenových kanálků). Viz také ošetření kořenových kanálků.

Centrální kanálek míchy (lat. canalis centralis medullae spinalis) je prostor vyplněný mozkomíšním mokem, který prochází celou délkou míchy. Tento kanálek začíná pod čtvrtou mozkovou komorou, ze které do něj proudí mozkomíšní mok. Podobně jako mozkové komory je i centrální kanálek míchy vystlán epitelem, který je tvořen ependymovými buňkami. Kanálek jednak pomáhá přenášet do míchy živiny, jednak míchu do jisté míry chrání tím, že částečně tlumí nárazy do páteře. Viz také centrální, mícha.

Schlemmův kanál je lymfatická céva kruhového tvaru, která se nachází v přední části oka, a odvádí komorovou tekutinu z přední komory oční. Pokud odtok komorové tekutiny nefunguje správně, pak se tato tekutina hromadí a zvyšuje nitrooční tlak, což může časem vést k rozvoji zeleného zákalu (glaukomu).

Semenotvorné kanálky (lat. tubuli seminiferi) jsou tenké stočené kanálky uvnitř varlat. V semenotvorných kanálcích probíhá spermatogeneze. Semenotvorné kanálky jsou hustě stočené do spirál: odhaduje se, že všechny kanálky v jednom varleti mají celkovou délku 250 až 300 metrů.

Vypuzovací kanálky je jiný název pro ejakulační vývody.

Páteřní kanál (lat. canalis vertebralis) je kanál v páteři, kterým prochází mícha. Páteřní kanál je tvořen obratlovými otvory jednotlivých obratlů, které leží nad sebou. Viz také obratle, páteř.

Sběrací kanálky (lat. tubuli colligentes) jsou dlouhé tenké trubičky v ledvinách, které navazují na ledvinné kanálky (ty jsou součástí nefronů), a zajišťují odvod vznikající moči do ledvinných kalichů. Z těchto kalichů se definitivní moč dostává do ledvinné pánvičky, odkud se močovodem dostává do močového měchýře – a ve vhodnou chvíli se močovou trubicí vyloučí z těla ven. Poznámka: Jeden sběrací kanálek zajišťuje odtok moči z přibližně 8 až 10 nefronů. Obrázek: Struktura nefronu – schematický nákres. (Zdroj: Schematische Darstellung des Nephrons, Fabienne Reh, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také ledviny.